Druhý výměnný pobyt v Polsku



Výměnného pobytu v polské Iławě se účastnilo 6 vybraných studentů a 2 učitelé.  Cílem akce bylo dohodnout se na dalším postupu v projektu Eurhope a vyhodnotit dosavadní práci šesti škol. Kromě meetingů učitelů a společných projektových hodin studentů, byl pro všechny připraven velmi bohatý kulturně-poznávací program. Navštívili jsme největší křižácký hrad Malbork, nádherné přístavní město Gdaňsk a několik ruin hradů. V Iławě jsme podnikli lodní výlet po místním jezeře Jeziorak a byli jsme dokonce přijati primátorem města na radnici. Strávili jsme také dva krásné „barbecue“ večery u ohně. Zážitky z výletu ale budou určitě lépe prezentovat přímo naši studenti.


Úkoly, které nás čekají:

  • Upravíme články o českých a moravských tradicích, zvycích, jídle, nejznámějších osobnostech, produktech ČR a soutěži Eurovision.
  • Spolu s fotografiemi vše pošleme italské škole, která vytvoří EURHOPE NEWSPAPER (noviny projektu Eurhope).
  • Vybereme 10 nejlepších fotek z dvou výměnných pobytů, které se použijí na titulní a poslední stranu Eurhope Newspapers.
  • Každý student zapojený do projektu zpracuje a vyhodnotí určitý počet odpovědí na otázky z ankety Questions of Values and Needs.
  • Každá škola vybere ve dvou měsících v roce  (ČR – březen a červenec) kulturní, společenské, náboženské, sportovní nebo jiné, každý rok opakující se akce a následně je zpracuje formou prezentace.
  • I nadále bude mezi studenty jednotlivých skupin probíhat diskuze v Google Groups.

Radomír Hloušek, zástupce ředitele a učitel Z, D, TV

Dojmy studentů z Polska

Jan Dvořák, 2.B

Hned první den, kdy jsme si šli prohlédnout Varšavu, mi město přišlo dosti zvláštní a nesourodé. Když jsme vyšli z hlavního nádraží, zjevily se hned dvě zajímavé budovy. Jedna moderně krásná, prosklená se zvlněnou střechou. Druhá budova, která je nejvyšší stavbou Varšavy, vysoká, cihlová, stará budova, která sem ani nepatří. Tuto stavbu nechalo vybudovat Rusko pro Poláky. Tohle nejsou jen dvě zvláštní budovy ve Varšavě, takto je to se vším. Po pravé straně vidíte moderní obchodní centra, na levé straně staré, šedé, špinavé bytové domy. Tyto dojmy jsem měl i při příjezdu do Ilawy, ale ty rychle vyprchaly. Šedé nádraží jsme opustili a už se před námi otevíralo opět rozdílné město, kde převažovala krása. Klidné uličky, hezké parky, velká jezera plná lodí, tohle vše přispívá ke kráse Ilawy.

Lidé

Ujala se mě jedna skvělá rodina. Skvělá neříkám proto, že jsem měl vlastní pokoj s&bbsp;dvojlůžkovou postelí, televizí, ale protože mě vzali mezi sebe, byl jsem týden součástí rodiny. S mamkou od Marty jsme se bavili o tom, co mám rád, na jakou školu chodím atd. S tátou, který byl sportovec, jsme se bavili o sportu, autech a podobně.

První den ve škole jsem si připadal jako nějaká atrakce. Všichni na nás koukali a ukazovali, za neustálého mluvení v polštině, která mi na začátku přišla nesrozumitelná, časem si myslím, že jsme i zapadli. Ani nevíte, jak jsem byl rád, když jsem spatřil a hlavně uslyšel své kamarády z EDUCAnetu. S ostatními studenty jsme se bavili, jak se zdánlivě zakřiknutými Turky, sebejistými Španěly a Italy, tak s Belgičany, ale přesto mi Poláci přirostli k srdci víc, hold kořeny se nezapřou.

My z EDUCAnet jsme na sebe upoutali pozornost hned první den. Většina studentů prezentovala svou zemi s nudným nádechem a tiché hlasy jen lákaly spánek blíž k nám. Tomuhle byl konec, když se na prezentaci o České republice zvedlo šest suverénních kluků. Pozdvižení z řad kluků nastalo, když jsem zmínil jméno Pavla Nedvěda, Petra Čecha nebo Jaromíra Jágra. Odměnou byl velký potlesk. Ani naše IT se zde nezapřelo. Když Italové nemohli spustit u své prezentace zvuk, vystoupila opět stejná sestava suverénních kluků a dala se do spravování, protože nikdo neviděl co s tím. Vrcholem bylo, když jsme ještě vytáhli náš vlastní notebook.

Projekty

Tohle je dost diskutabilní. Já si myslím, že hledání (paradise) ráje na zemi, jak to prezentoval Dirk na radnici a následná odpověď starosty slovy: good luck, je výstižné.

Dost tu probíráme téma, která bývají těžká, osobní a zkrátka „divná“. Jestli opravdu chce hledat ráj na zemi, mělo by se mluvit o problémech, které tomu brání v dané zemi. Například, drogy, války, rasová a náboženská nenávist, politika, atd. Tohle není jen z mé hlavy, říkalo mi to více lidí. Ale i tak si myslím, že to všem něco dalo, a když už nic, tak rozhodně spoustu nových kamarádů.

 

Předtím, když se ve škole začínalo mluvit o tom, že se má jet do Polska, rozhodně to nebylo tak lákavé jako Turecko, Španělsko nebo Belgie. Po uplynutí tohoto týdne bych to nevyměnil. To, co jsme prožili a co si odvážíme, se nedá zapomenout a mám spoustu skvělých kamarádů, se kterými si pořád píši. Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat učitelům, kteří s námi jeli. Fakt moc dík.

 

 

Jan Ševčík, 1.B

Během dubna jsem byl vybrán, abych se zúčastnil meetingu našeho školního projektu v polské Ilawě. Projekt nese název Eurhope a je zaštítěn Evropskou unií. Polská Ilawa byla určena jako druhé město pro setkání učitelů, kteří se starají o projekt, a zároveň pro setkání vybraných studentů pracujících na projektu. Výprava EDUCAnet Brno čítala 6 studentů a 2 učitele. Pokusím se Vám zprostředkovat pár zajímavých zážitků.

První a poslední den jsme strávili ve Varšavě, hlavním městem Polska. Varšava je rozlehlé město, ale i přesto mne jeho velikost nijak neuchvátila. Mnohem více mne překvapil stav tohoto města. Až v této chvíli jsem si vzpomněl, že toto město bylo celé srovnáno se zemí během druhé světové války a nyní bylo vystavěno znovu. Bohužel, obyvatelé Varšavy a celého Polska měli tu stejnou smůlu jako my – zemi začali po válce ovládat rudí soudruzi z Ruska a i když je celá Varšava stará sotva 50 let, tak ve mne zachovala zvláštní dojem. Ani z daleka totiž její obyvatelé ještě nedokázali město znovu přestavět, proto často narazíte na tzv. „komunistické stavby“.  Varšava má ale jistě mnoho krásných míst, od nejrůznějších parčíků až po zámeček obklopený vodou v jednom z nich. Rostou zde také nové administrační budovy velkých firem a tak se prostor začíná zaplňovat reklamou. Samozřejmě mne velmi zaujala budova, kterou zde postavili Rusové, nejvyšší budova města, kde je nyní Multikino a pár výstav. Poslední den před odjezdem jsme tu dokonce narazili na ojedinělý projekt „Zdravého žití“, obsahující mnoho testů a disciplín.

Do Ilawy jsme docestovali vlakem až večer. Potom, co si nás naši hostitelé rozebrali jak kapitán své hráče do týmu, jsme byli převezeni do jejich (nyní našich dočasných) domovů. Osobně (byť jsem tomu v prvopočátku nevěřil), jsem se dostal do rodiny skvělých lidí a získal skvělého hostitele. Večer jsem strávil krátkou procházkou po městě a po návratu jsem upadl až do rána na postel.

Od brzkých ranních hodin pro nás byl přichystán program (9 ráno). Po nacpání se do vestibulu ilawského gymnázia, jsme po chvíli debaty s ostatními, zamířili do školního sálu. Během dne jsme kromě pár projevů absolvovali i prezentaci vlastní země včetně poslechu ostatních prezentací. Pracovali jsme společně na projektu, navštívili výuku a mnoho dalšího. Během celého pobytu nezbylo moc času na „lelkování“, jelikož pro nás byl od rána do večera připraven program. Většinou se jednalo o nějaký výlet na významné zámky, hrady apod. Poslední den před odjezdem jsme navštívili Gdaňsk, kde někteří absolvovali velmi zajímavou výstavu jantarů a „ donucovacích nástrojů“. Jiní dali přednost procházení se po městě s fotografováním plachetnic a někteří se prostě jen procházeli a dělali, co je zrovna napadlo. Během těchto výletů nám bylo sděleno mnoho zajímavostí o polské kultuře, historii a myslím, že aspoň něco málo jsem si i já zapamatoval.

Celá tahle výměna ale měla být především o setkání a to já hodnotím na výbornou. V Polsku jsme se seznámili s hromadou skvělých lidí a celá spolupráce s nimi byla na dobré úrovni, i když někdy bylo vidět, že my umíme trošku víc a hlavně jsme cílevědomější a dokážeme věci dotáhnout do cíle, což se ukázalo především při skupinové práci na projektu. Celkově výlet hodnotím velmi kladně, nevzpomínám si na žádný významnější zápor.

 

Tomáš Kukla, 2.A

Výměnný pobyt do Polska v rámci projektu Eurhope mě nadchl. Výborný kolektiv spolu se skvělým programem. Na druhé straně nepředstavitelná únava a fakt, že nám štěstí příliš nepřálo (alespoň tedy ne ze začátku).

První veselá příhoda se stala už ve Varšavě, kdy mi po objednání čaje byl přinesen pouze prázdný hrnek bez vody. Druhá, snad ještě úsměvnější, se stala hned po příjezdu do města, kdy jsme na nádraží nechali Pavla Popeláře. Všichni se spokojili s vysvětlením, že jel ve druhém autě a nechali to plavat. Jaké pak bylo naše překvapení, když Pavel v druhém autě neseděl a čekal na nádraží. Připomenout musím také dosti chladné a deštivé počasí první i poslední den našeho pobytu.

Jestli mě něco uchvátilo, tak to byl jednoznačně polský program. I když, zejména společné práce mě příliš nebavili, vše ostatní bylo báječné. Prohlídky starých staveb, Varšava a nádherný Gdaňsk. to jsou jen některé věci, které stály za povšimnutí. Avšak ani projížďka po jezeru či adrenalinová jízda nebyly k zahození. Další výhoda byla naprosté minimum volného času. Kromě návštěvy obchodního centra byl program velmi nabitý a od rána do večera bylo co dělat.

To, co mě ale překvapilo nejvíc, byla dobrosrdečnost Poláků. Kromě toho, že s nimi máme spoustu věcí společných, mě až zarazilo, jak dobře se o mě starali. Přestože jsem se z počátku spíše obával do jaké rodiny přijdu a jak se s nimi domluvím (což byl ze začátku trochu problém), vše se zakrátko vyřešilo. Filip se o mě velice dobře postaral a já se těším, až mu to budu moci oplatit.

Závěrem bych chtěl říci, že mě výměnný pobyt do Polska velice zaujal a jsem rád, že jsem se ho zúčastnil.

 

Martin Kalábek, 1.B

Hned na začátku bych uvedl že Poláci jsou prakticky skoro stejní jako Češi až na několik rozdílů.
Něco k prvním zážitkům
Jako první zážitek bych asi popsal cestu do Polské Iławy. Odjížděli jsme v úterý v noci z Brna osobním vlakem do Břeclavi a odtud teprve rychlíkem s lůžkovými vagony, které byly plné už spících lidí. Protože už byla pokročilá noc, rychle jsme zalezly do kupé a po pár chvílích chystání věcí na ráno jsme zalehli. Ráno nás vzbudil průvodčí, s tím že za chvíli budeme ve Varšavě a všichni - alespoň my 3 v našem kupé - jsme každou chvíli vyhlížely z okna zastávku, na které máme vystoupit. Když jsme však vjeli do tunelu a začali uprostřed zastavovat, všiml jsem si velkého podzemního nádraží podobnému metru, které bylo, zdá se, rozprostřené pod velkou částí varšavského náměstí. Dali jsme svoje objemná zavazadla do úschovny a vydali se na prozkoumávání města, na které jsme si nechali cca 5 hodin času. Prošli jsme si velkou část sterého města a fotili všechno možné, co bylo alespoň trochu zajímavé. Pak jsme se osobním vlakem přemístili do Iławy, kde na nás už čekali učitelé z polské školy. Společně s nimi jsme jeli mikrobusem na parkoviště hotelu, odkud si nás rozvezly jednotlivé rodiny do svých domovů. Asi by nešlo popsat všechny výborné zážitky, protože celý pobyt byl jimi našlapaný až po okraj. Tak se budu raději věnovat  tomu, jak na mě působili ostatní studenti, učitelé a rodiny. Na mě osobně působili všichni velmi přátelským dojmem, někteří byli přesně podle mých představ a někteří mě zase velmi překvapili (samozřejmě pozitivně). Obzvláště všichni učitelé, se kterými se dalo debatovat naprosto otevřeně a skoro o všem, i studenti z Turecka, kteří byli navzdory mému očekávání opravdu velmi přátelští a nikdy se s nimi člověk nenudil.
Cestování
Za celý víkend jsme projeli nespočet památek. Mezi ně patří například monumentální místa jako jsou historické město Gdaňsk, Varšava, od základů zrekonstruovaný hrad v Malborku, nebo třeba dočasné sídlo Napoleona. Zajímavý byl i třeba blízký ranč, na kterém jsme zažili spoustu zábavy a legrace. Každopádně nejvíce budu vzpomínat na přátele z Turecka a Belgie, se kterými jsme prožili spoustu příjemně strávených chvil.